Aujezskyho choroba

               Je to akutní virové onemocnění způsobené virem z čeledi Herpesviridae, kterého v roce 1902 poprvé izoloval maďarský veterinář Aladár Aujeszky z býka, psa a kočky. Je také nazýváno Pseudovzteklina, Pseudorabies, Mad itch = šílené svrbění. Rozšíření je celosvětové a postihuje prasata a většinu savců včetně psa, kočky a člověka tam představuje jen nepatrné riziko infekce, některé prameny uvádějí, že není přenosná). Virus napadá různé buňky těla, především ale nervovou tkáň. Prase domácí a prase divoké figuruje po prodělání akutní infekce jako latentní nosič viru v prostředí.

     Akutní klinické příznaky se většinou projeví za 3-6 dnů. Zvířata odmítají potravu, jsou apatická, mají zježenou srst, jsou zimomřivá a ustrašená. Objevuje se výrazná svědivost na hlavě, krku a hrudníku, mnohdy až do krve a poranění obarvuje sliny dočervena. Dochází k ochrnutí hltanu, což znemožňuje polykání, způsobuje slinění a nutkání k olizování. Kočky netrpí výrazným svěděním, ale zejména dýchacími problémy, zvracením a průjmem. Infekce často probíhá bez zvýšené teploty. Pacienti mají příznaky zánětu mozku a mozkomíšních blan, jako jsou například nestejnoměrně velké zorničky, zorničky nereagující na světlo, nepřirozené držení hlavy, třes a záškuby čelistí. Dále dochází k paralýze hrtanu a změnám hlasu, záškubům svalstva na hlavě, krku a trhavým pohybům pysků. Následkem úplného vyčerpání a rozsáhlé paralýzy zvířata hynou během 1 až 2 dnů od objevení se prvních klinických symptomů. U některých jedinců je naopak pozorován neklid a podrážděnost doprovázené vrčením a štěkáním (mňoukáním). Pokud se vyskytne agresivní chování, není nikdy, na rozdíl od vztekliny, namířeno proti člověku.

      Onemocnění lze identifikovat na základě spojení anamnestických údajů od majitele (lovecký pes, pozření nemocného prasete nebo kontakt s ním) a klinických příznaků (svědivost, rychlý nástup zejména nervových příznaků, pacient nereaguje na terapii, smrt v krátké době od objevení symptomů). Klasické vyšetření krve vykazuje pouze nespecifické známky zánětu mozku a mozkomíšních obalů. Průběh je velice rychlý a tak definitivní diagnózu stanoví až postmortální vyšetření (histologický průkaz viru v nervové tkáni, kultivace a serologické zjištění protilátek proti původci).

      Terapie Aujeszkyho choroby neexistuje, lze jen tlumit její příznaky. Většina případů skončí smrtí. Jediné zvíře, které dokáže Aujeszkyho chorobu přežít a stát se poté jejím přenašečem, je prase.

       Neexistuje ani profylaxe, takže se doporučuje zamezit kontaktu s divočáky, popř. požírání vnitřností. Průběžnými kontrolami se zjišťuje onemocnění v jejich populaci mezi 30-40%.

    Letos v lednu bylo onemocnění diagnostikováno v Olomouckém kraji u psa, který s divokým prasetem přišel do styku. Přesto však není nutno hned panikařit při zjištění svědění či nervových příznaků u Vašich domácích miláčků, příčin existuje jiné nepřeberné množství, než ACH. Tento článek slouží zejména ke zvýšení informovanosti majitelů.